Tomáše zmáhá únava. V odporu proti režimu již nenachází
nějaký praktický význam, nevidí možnost “vítězství” a s ním související
osobní perspektivu. Dobové poměry navíc žádný nový začátek neumožňují –
kromě emigrace. Únik hledá v mimomanželském vztahu s Klárou.
Antonín se od svého informátora a Tomášova přítele Pavla o nevěře
dozvídá. Kláru sleduje. Jeho zájem o ni je však víc než profesionální.
Vidí v ní člověka, který by ho mohl zachránit. Možná jeho posedlost jen
potřebovala důvod naplno propuknout. Antonínova sebedestrukce, Pavlova
zbabělost a Tomášova pasivita tak vytvoří soukolí zrady, manipulace a
pokřiveného vzdoru, který všechny protagonisty nakonec rozdrtí.
Hrdiny příběhu sužuje touha uniknout z pasti vlastního života. Paradoxně
tím ale zrazují to, co je naplňuje a o to více se přibližují vlastnímu
zničení.
Přihlásit se a přidat komentář.